skupina Organizace občanské společnosti v EHSV

V letech 2010 až 2022 vzrostly v EU ceny bytových nemovitostí o 47 %. Ve stejném období se nájemné zvýšilo o 18 %. Podle Eurostatu vynaložilo v roce 2023 přes 10 % domácností ve městech a 7 % domácností ve venkovských oblastech na bydlení více než 40 % svého disponibilního příjmu. Aby bylo možné získat více poznatků o tom, jak dosáhnout cenově dostupnějšího a udržitelnějšího bydlení pro všechny evropské občany, EHSV nechal vypracovat studii, v níž se zkoumají politická řešení, jak k tomu dospět. Spoluautorky studie – ekonomka Agnieszka Maj a ředitelka pro životní prostředí, energetiku a změnu klimatu Centra pro sociální a hospodářský výzkum (CASE) Karolina Zubel – v tomto rozhovoru diskutují o nejdůležitějších závěrech studie.

Čeho se tato studie EHSV týká a čím je přínosná?

V této studii o cenově dostupném a udržitelném bydlení v EU se zkoumá potřeba týkající se cenově dostupného a udržitelného bydlení v EU, přičemž se poukazuje na úlohu digitalizace (umělá inteligence, digitální stavební povolení, příslušné databáze) a struktur sociální ekonomiky. Pomocí případových studií se zde vyzdvihuje inovativní úsilí, které zlepšuje cenovou dostupnost, přístupnost a udržitelnost bydlení. Studie předkládá konkrétní doporučení pro roky 2030 a 2050, která jsou v souladu s cíli EU v oblasti odolnosti vůči změně klimatu, sociální spravedlnosti a hospodářského růstu. Obsahuje strategické poznatky týkající se toho, jak přizpůsobit politiky v oblasti bydlení měnícím se výzvám a zároveň podporovat dobré životní podmínky komunit.

Jaká jsou hlavní zjištění studie?

Velkou příležitost ke zlepšení účinnosti plánování, výstavby a správy bydlení představuje digitalizace, která může snížit náklady a posílit udržitelnost. Její současný vliv na úsporu nákladů je však nízký. Mezi hlavní překážky, které brání využití přínosů digitalizace, patří tradiční představy zainteresovaných subjektů, vnímaná nízká návratnost investic, vysoké náklady na zavádění a nedostatek pobídek, možností odborné přípravy a regulace. K využití plného potenciálu digitalizace jsou nezbytné další investice do digitální infrastruktury, například prostřednictvím interoperability digitálních platforem.

Slibnou politickou inovaci k řešení současných problémů v oblasti bydlení představuje zapojení subjektů sociální ekonomiky (bytových sdružení s omezeným ziskem, veřejně prospěšných organizací, družstev). Tyto subjekty poskytují nákladově efektivní a dobře navržená řešení v oblasti bydlení, která podporují soudržnost komunit a dlouhodobou stabilitu bydlení. Například ve Vídni představuje 30 % celkové výstavby bydlení v tomto městě neziskové bydlení a bydlení s omezeným ziskem, které plní klíčovou úlohu při stabilizaci trhu s bydlením díky tomu, že brzdí zvyšování cen. To pomáhá udržet cenově dostupné nájemné a brání narušování trhu.

Jaká nejdůležitější doporučení byste na základě vašich zjištění formulovaly, pokud jde o konkrétní opatření a další výzkum?

Za účelem jednotného přístupu ve všech členských státech by měly politiky EU v oblasti bydlení ve střednědobém horizontu upřednostňovat vytvoření „nové dohody pro Evropu o cenově dostupném a udržitelném sociálním bydlení“ a „směrnice o bydlení“. Státy by měly podporovat inovativní modely, jako jsou družstva a bydlení s omezeným ziskem, poskytovat pružnou finanční podporu projektům v oblasti bydlení a používat digitální nástroje na podporu řešení v oblasti bydlení.

Z dlouhodobého hlediska by měly politiky v oblasti bydlení zaujmout strategický a udržitelný přístup, který bude klást důraz na místní řešení a průběžné monitorování. Prostřednictvím právních předpisů je třeba systematicky zavádět využívání digitalizace i postupy oběhového hospodářství, jako jsou bankovní úvěry poskytované za účelem oběhovosti, pobídky k pronájmu založené na energetické účinnosti a iniciativy financování na místní úrovni. Kromě toho by se pojem sociálního bydlení měl rozšířit tak, aby zahrnoval rodiny se středními příjmy, podobně jako model sociálního bydlení ve Vídni, a měl by podporovat zastoupení různých sociálních vrstev a předcházet gentrifikaci. Je rovněž zásadní se zaměřovat jak na novou výstavbu a renovace, tak na nové využívání nevyužitých budov tak, aby účinně splňovaly potřeby týkající se bydlení.

Výzkum by se měl do budoucna zaměřit na inkluzivní přístupy v oblasti územního plánování, výstavby a poskytování bydlení s cílem zlepšit přístupnost pro všechny občany. Měl by rovněž prozkoumat dopad nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence a automatizace, na úspory nákladů a účinnost při rozvoji a správě bydlení. Kromě toho by měl výzkum prozkoumat inovativní modely bydlení ve všech členských státech EU a stanovit strategie, které mohou zvýšit cenovou dostupnost i udržitelnost.

EHSV nechal tuto studii vypracovat na žádost skupiny Organizace občanské společnosti.