EHSV info

EHSV zdůraznil, že je důležité zohledňovat v politikách EU hledisko mládeže, a naléhavě vyzval mládežnické organizace, aby se zapojily do iniciativy EHSV v oblasti ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, jejímž cílem je více prosazovat názory mladých lidí při tvorbě politik. 

Ve své nedávné výzvě k podávání přihlášek vyzval mládežnické organizace, aby se ucházely o účast na této jeho iniciativě, a to do 30. června 2024. Vybrané organizace si ze stanovisek EHSV vyberou ta, která by chtěly ovlivnit, a jejich zástupci se budou účastnit schůzí a slyšení a předloží na nich písemné příspěvky. Způsobilé organizace musí mít demokratický základ, musí dodržovat zásady Evropské úmluvy o lidských právech a jejich činnost nebo rozhodovací orgány musí řídit mladí lidé. 

V uplynulém roce EHSV testoval pilotní fázi této iniciativy a umožnil zástupcům mládeže ze všech koutů Evropy, aby se zapojili do diskusí o významných otázkách, jako je demokracie, společná zemědělská politika a zapojení mladých lidí z EU a Spojeného království. Jelikož byla pilotní fáze úspěšná, byl tento projekt zaveden jako trvalý nástroj a EHSV vyzývá ostatní orgány a instituce EU, aby přijaly podobná opatření. 

V rozpravě na nedávném plenárním zasedání projevili zástupci mládeže s touto iniciativou spokojenost, jelikož je zapojuje i do jiných témat, než je tradiční mládežnická problematika, například do otázek týkajících se klimatické krize. 

Předseda EHSV Oliver Röpke označil tuto iniciativu za klíčový politický závazek a podtrhl nutnost trvalého zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu EU. Poznamenal, že volby by neměly být jedinou příležitostí, kdy se mládeži věnuje pozornost, a že iniciativa „Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi“ umožní, aby se k politikám EU mohli vyjadřovat pravidelně. 

Předsedkyně skupiny ad hoc Mládež v EHSV Katrīna Leitāne poukázala na pokrok, kterého bylo dosaženo při zohledňování názorů mladých lidí v rozhodovacím procesu EU, a poznamenala, že iniciativa „Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi“ je „živým“ dokumentem, který bude v závislosti na získaných zkušenostech odpovídajícím způsobem aktualizován. Místopředseda Evropského fóra mládežeElias Dray vyslovil EHSV uznání za jeho průkopnickou činnost a vyzval mládežnické organizace, aby se k iniciativě připojily a zajistily tak, že jejich postoje budou mít vliv na budoucí stanoviska EHSV. 

Plenárního zasedání EHSV se účastnila i albánská ministryně pro mládež a děti Bora Muzhaqi. Její země se snaží jít v oblasti politiky mládeže příkladem a ukázat, že je nesmírně důležité mít v politice lidi, kteří jsou příslušní výhradně pro problematiku mládeže. „Jsem pevně přesvědčena, že tím, co pro mladé lidi a spolu s nimi v současné době činíme, připravujeme naši mládež na budoucnost. Pomáháme mladým lidem, aby se dostali do vedoucích pozic a zajistili, že jejich generace bude moci převzít udržitelnou a ekologicky rozmanitou planetu.“

EHSV má s Albánií vynikající pracovní vztahy, které jsou dokladem toho, že nadnárodní partnerství hraje při podpoře účasti mládeže na všech úrovních správy věcí veřejných klíčovou roli.

EHSV se ověřováním dopadu předpisů EU na mladé lidi zabývá již od září 2022, kdy k této problematice přijal stanovisko. Neutuchající úsilí EHSV, včetně jeho každoroční akce „Vaše Evropa, váš názor“, je dalším dokladem toho, že je odhodlán posílit účast mladých lidí na rozhodovacím procesu EU. 

Doporučení z letošního ročníku, který se konal v březnu, jsou určena příštím vedoucím představitelům EU a jsou k dispozici online. (ks)

S tím, jak se děsivým tempem množí nenávistné verbální projevy a zločiny z nenávisti, spojuje občanská společnost síly s občany a institucemi a společně se staví proti všem formám nenávisti, aby dali najevo, že nenávist nemá v EU místo. 

EHSV se připojuje k obraně EU proti nenávisti, která narostla alarmujícím způsobem do stavu, kdy čím dál častěji dochází k útokům na skupiny i jednotlivce z důvodu víry, rasového či etnického původu, genderové příslušnosti, sexuální orientace nebo politického přesvědčení. 

EHSV se společně s občany a institucemi zavazuje učinit více proti nenávisti online i offline, jak zaznělo v diskusi na vysoké úrovni na jeho květnovém plenárním zasedání. Během něj bylo přijato stanovisko Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná, v němž EHSV odmítá všechny formy nenávisti a vítá sdělení Evropské komise k témuž tématu. 

„Bojovat proti nenávisti je povinností každého z nás,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke na úvod diskuse na plenárním zasedání EHSV. „Efektivně lze nenávist potírat pouze společně – s pomocí politiků, občanské společnosti i občanů. Jedině spolu a pomocí dialogu můžeme zvítězit a přemoci rostoucí nepřátelství v naší společnosti, které reálně ohrožuje naši demokracii.“

Do diskuse se zapojili přední představitelé Evropské komise a belgické vlády i zástupci občanů a organizací občanské společnosti (mj. ILGA-Europe a Evropské sítě proti rasismu (ENAR)), kteří poukázali na rostoucí výskyt nenávisti a násilí. 

Nedávné útoky na politické představitele odkryly hluboké příkopy mezi lidmi v Evropě. Data dokládají dvojnásobné množství protimuslimských a antisemitských výroků v roce 2023. Obvyklými cíli jsou LGBTQIA+, lidé afrického původu a migranti. Na síle nabírá také misogynie. Jak dokládá nedávná studie online zpráv v EU, od počátku roku 2023 došlo ke 30% nárůstu toxicity nenávistných projevů. 

Sdělení Komise Stop nenávisti: Evropa je ve svém postoji jednotná vyzývá k obraně proti nenávisti a otevřené podpoře tolerance a respektu. 

„Hodnoty zakotvené ve Smlouvě o EU jasně zakazují zločiny z nenávisti a nenávistné verbální projevy. Oba tyto jevy bohužel v poslední době zesilují,“ uvedla místopředsedkyně Komise pro demokracii a demografii Dubravka Šuica.

EHSV ve svém stanovisku vyzval EU, aby nenávist založenou na kterémkoli chráněném charakteristickém rysu člověka řešila komplexně a totožně postupovala v boji „proti všem typům nenávisti“. (ll)

Na květnovém plenárním zasedání projednal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zkušenosti z rozšíření EU v roce 2004. Vzhledem ke geopolitické a bezpečnostní situaci je další rozšíření pro Evropu o to naléhavějším úkolem. 

Na plenárním zasedání věnovaném velkému rozšíření, které proběhlo v roce 2004, vystoupili v EHSV významní účastníci tehdejších jednání. Byli mezi nimi bývalý polský státní tajemník pro evropské záležitosti Jarosław Pietras, generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia László Andor z Maďarska a bývalý evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle z Česka. 

Diskutující zdůraznili, že EU – jež teprve nedávno obnovila svůj zájem na dalším rozšíření – musí kandidátským zemím nabídnout jasný plán přistoupení. Necháme-li je čekat přede dveřmi příliš dlouho, může proces rozšíření pozbýt důvěryhodnost. 

Předseda EHSV Oliver Röpke k tomu řekl: „20leté výročí není jen významný milník, nýbrž také trvalý úspěch procesu rozšíření EU, k níž se chtějí připojit i další země.“ 

Jarosław Pietras doplnil: „Rozšíření je obousměrný transformační proces, který je přínosem nejen pro kandidátské země, ale také pro členské státy EU.“ 

Štefan Füle, který je dnes předsedou pracovní skupiny pro rozšíření EU Centra pro evropskou politiku, pak zdůraznil, že „musíme jak kandidátské země, tak členské státy EU připravit na novou vlnu rozšíření.“ 

Tinatin Akhvlediani, vědecká pracovnice oddělení pro zahraniční politiku v Centru pro evropská politická studia, poukázala na ekonomické aspekty rozšíření s tím, že kandidátské země byly tehdy finančně slabé. Hlavním motivem k dalšímu rozšiřování je dnes nicméně bezpečnost. 

Jak uvedl László Andor, při rozšíření v roce 2004 byl jedním z nedostatků právní stát a EU se nepodařilo vytvořit správné nástroje, jak problém napravit. Nedávno proto byla zřízena podmíněnost dodržováním zásad právního státu. 

EHSV uspořádá v září tohoto roku summit občanské společnosti na téma rozšíření a poprvé v historii pozve k účasti na plenárním zasedání zástupce všech kandidátských zemí.

EHSV přijal na svém květnovém plenárním zasedání dvě stanoviska, v nichž zdůraznil zásadní úlohu politiky soudržnosti – která je primárním nástrojem EU pro financování regionálního rozvoje – při budoucím rozšiřování. Výbor mimo jiné vyzval k tomu, aby byly do přístupových smluv začleněny nástroje pro zajištění dodržování pravidel, které by řešily případné problémy po přistoupení, jako je emigrace nebo otázky právního státu. 

EHSV ve svém novém souboru doporučení zdůraznil význam integrace a podtrhl, že je důležité, aby organizace občanské společnosti měly silnější postavení, díky čemuž by mohly účinně využívat finanční prostředky na soudržnost. Úspěch politiky soudržnosti se měří výsledky v jednotlivých územních celcích a v sociální oblasti, nikoli pouze hospodářskými investicemi. Zásadní význam pro dosažení soudržnosti má posílení kapacit veřejné správy. 

Během diskuse na plenárním zasedání, které se zúčastnila komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira a předseda Evropského výboru regionů (VR) Vasco Alves Cordeiro, byl vyzdvižen význam předvstupní pomoci a posílení pozice organizací občanské společnosti. 

Předseda EHSV Oliver Röpke a další řečníci pak položili důraz na skutečnost, že potřebujeme silnou politiku soudržnosti, která by řešila výzvy spojené s rozšířením EU a zabránila roztříštěnosti Unie. Přizpůsobení pomoci kandidátským regionům má zásadní význam pro mír a prosperitu, přičemž ke stěžejním doporučením patří posílení vzdělávání, zapojení organizací občanské společnosti a využívání zvláštních mechanismů pro země, jako je Ukrajina. 

EHSV rovněž poukázal na širší dopady rozšíření na stávající členské státy a vyzdvihl, že je třeba zajistit další finanční prostředky pro postižené regiony. Devátá zpráva o soudržnosti vyzývá k přizpůsobení se novým výzvám prostřednictvím investic do malých a středních podniků, posílení místní správy a podpory spravedlivého přístupu k zaměstnání. Dynamická politika soudržnosti je zcela zásadní pro uvolnění hospodářského potenciálu EU a zajištění účinné integrace nových členských států. (tk)

Chceme-li pro všechny pacienty v Evropě zajistit rovný přístup k léčbě rakoviny, musí být pro Evropskou unii absolutní prioritou nukleární medicína a dodávky radioizotopů. 

EU a členské státy by měly zajistit, že budou k dispozici prostředky na financování radiačních a jaderných technologií pro lékařské účely. Zároveň by měly intenzivněji spolupracovat za účelem odstranění regulačních překážek pro dodávky radioizotopů a snížit svou závislost na třetích zemích, co se týče surovin. 

EHSV přijal za tímto účelem na květnovém plenárním zasedání stanovisko Evropský plán boje proti rakovině: zásadní faktory bezpečnosti dodávek radioizotopů určených pro lékařské účely, v němž zdůrazňuje, že v boji proti rakovině je nutné využít všech možných prostředků. 

Zpravodajové Alena Mastantuono a Philippe Charry jsou pevně přesvědčeni, že jediným způsobem, jak lépe zabezpečit dodávky radioizotopů v Evropě a uspokojit rostoucí poptávku ze strany pacientů, je „učinit rázná politická rozhodnutí a zajistit náležitou regulaci“. 

Každý rok se až 10 milionů evropských pacientů podrobí vyšetření pomocí zobrazovacích metod nukleární medicíny, které umožňují diagnostikovat různá onemocnění, například nádory nebo srdeční choroby. Radiační a jaderné technologie, které využívají radioizotopy, mají v boji proti rakovině zásadní význam, a to ve všech fázích péče, včetně včasného odhalení, diagnostiky, léčby a paliativní péče. (mp)

Vzhledem k počtu případů rakoviny a úmrtí na rakovinu v EU, který roste alarmujícím tempem, požaduje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) tolik potřebná opatření k prevenci rakoviny, neboť u 40 % případů se uvádí, že jim lze předcházet. 

Na svém květnovém plenárním zasedání přijal EHSV stanovisko, v němž uvítal návrh doporučení Rady o nádorových onemocněních, jimž lze předcházet očkováním, který předložila Evropská komise jako iniciativu navazující na Evropský plán boje proti rakovině (dále jen „plán boje proti rakovině“). 

Stanovisko se zaměřuje na očkování proti lidským papilomavirům (HPV) a viru hepatitidy B (HBV), neboť očkováním lze předcházet několika druhům rakoviny způsobené těmito viry. 

EHSV zdůrazňuje, že k motivování cílových skupin, aby se nechaly očkovat, jsou zapotřebí náležité informace, vzdělávání a komunikace. Vyzdvihuje též důležitou úlohu praktických, rodinných a školních lékařů v tomto snažení, na němž se podílejí též organizace občanské společnosti. 

Zpravodajka stanoviska Nádorová onemocnění, jimž lze předcházet očkováním Milena Angelova uvedla: „Musíme bojovat se stigmaty a nepravdivými představami o očkování. Panuje například mylná představa, že očkování je určeno pouze mladým dívkám. Tak to však není. K vymýcení uvedených virů (HPV, HBV) musíme zapojit také chlapce a jejich rodiče.“ Očkovací látky musí být k dispozici pro každého. 

Mimořádně důležité je „zvrátit trend skepticismu“, dodala spoluzpravodajka Sára Felszeghi. Boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím je klíčovou součástí zvyšování zájmu o očkování. 

EHSV žádá, abychom k boji proti rakovině zaujali komplexní přístup, jehož součástí bude dobře fungující a integrovaný systém prevence ve všech formách, včetně prevence primární (očkování, zdravý životní styl), sekundární (screening) a terciární (péče a rehabilitace). 

Milena Angelova zopakovala, že „členské státy musí postupovat koordinovaněji a vyměňovat si osvědčené postupy“, což by mělo výrazně zvýšit účinnost boje proti rakovině i proočkovanost v EU. Je mimořádně důležité, aby prevence rakoviny byla chápána jako politická priorita. (sg)

Evropská komise navrhla cíl snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 a usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém květnovém plenárním zasedání tento cíl podpořil a zdůraznil, že uvedené návrhy Komise jsou v souladu s vědeckými doporučeními omezit globální oteplování na 1,5 °C. 

EHSV tímto vyjádřením podpory podtrhl, že bychom měli spravedlivým dílem přispět k celosvětovému úsilí v oblasti klimatu a současně zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu během přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Zpravodaj stanoviska Cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040 Teppo Säkkinen zdůraznil, že je zapotřebí mít do roku 2040 bezuhlíkový elektrický systém, který by poháněl dekarbonizaci průmyslu, dopravy a budov, přičemž prosazuje snížení emisí prostřednictvím postupného ukončení používání fosilních paliv. 

EHSV upozornil na to, že vzhledem k rizikům, jako jsou lesní požáry a škůdci, není dobré se až příliš spoléhat na pohlcování uhlíku – to by mělo zůstat v rovnováze se snižováním emisí. EU by se v další fázi své politiky v oblasti klimatu měla zaměřit na investice, budování silné ekonomiky, posílení energetické bezpečnosti a vytváření kvalitních pracovních míst. Klíčem k tomu je splnění cíle snížit emise o 55 % do roku 2030 a provedení právních předpisů „Fit for 55“. 

EHSV předpokládá, že do roku 2040 bude odvětví výroby energie bezuhlíkové, po čemž bude následovat dekarbonizace vytápění a chlazení. Čistá a cenově dostupná energie má stěžejní význam pro dekarbonizaci průmyslu, budov a dopravy. 

EHSV rovněž navrhl cíl snížení emisí pro zemědělsko-potravinářské odvětví, který by byl stanoven na základě dialogu se zemědělci a zúčastněnými stranami. Tento cíl by měl zajišťovat evropské potravinové zabezpečení a zohledňovat rozmanité přírodní podmínky napříč EU. 

Pro dosažení cíle pro rok 2040 má zásadní význam podpora veřejnosti a zapojení zúčastněných stran. EHSV proto vyzývá k tomu, aby byl při stanovování cílů a tvorbě politik veden široký dialog, mj. i se sociálními partnery, občanskou společností a občany. 

S ohledem na to, že EU připravuje k cíli pro rok 2040 svůj legislativní návrh, EHSV zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní test konkurenceschopnosti ve vztahu k ostatním velkým ekonomikám s cílem udržet globální konkurenceschopnost a průmyslovou základnu Evropy a zároveň zachovat přísné environmentální a sociální normy. (ks)

Dvacet let poté, co Slovinsko přistoupilo k EU, uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) u příležitosti tohoto symbolického výročí setkání politických představitelů a zástupců občanské společnosti v Lublani. Výbor zde upozornil na základní přínosy členství v EU a znovu zdůraznil, že budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii. 

Konference s názvem Pokračování úspěšného příběhu rozšiřování EU – Výhody, z nichž by západní Balkán mohl těžit před přistoupením, kterou uspořádal EHSV v úzké spolupráci s Evropskou komisí a organizací Open Society Foundations – Western Balkans, se zaměřila na reformy nezbytné k dosažení pokroku na cestě k přistoupení a položila důraz i na to, jak důležité je dodržovat základní hodnoty EU. 

Na konferenci vedle předsedy Olivera Röpkeho promluvila také slovinská ministryně zahraničních věcí Tanja Fajon, slovinský ministr práce Luka Mesec a generální tajemnice Rady pro regionální spolupráci Majlinda Bregu. 

Jak zdůraznil předseda EHSV Oliver Röpke, „země západního Balkánu patří do EU. Až pak bude naše rodina EU úplná. Můžete se spolehnout na to, že se bude EHSV v tomto směru i nadále angažovat. V září například uspořádá ‚Summit občanské společnosti věnovaný rozšíření‘.“ 

Slovinská ministryně zahraničních věcí Tanja Fajon uvedla: „Domnívám se, že za současné geopolitické situace potřebujeme jedni druhé více než kdy jindy. V rámci tohoto procesu musí občanská společnost vyvíjet tlak na politiky a vládu, aby se snažili přiblížit EU.“ 

Slovinský ministr práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí Luka Mesec pak prohlásil: „Slovinsko a země západního Balkánu mají dlouhou společnou historii. Naším společným domovem je Evropská unie, takže budeme se slovinskou vládou pracovat na tom, abychom k ní těmto zemím usnadnili přístup.“ (mt)

EHSV zahájil nový program na posílení svých vztahů s národními hospodářskými a sociálními radami (HSR). Tato iniciativa má umožnit pravidelnější výměnu informací o prioritních tématech, plánovaných stanoviscích a zprávách a také o osvědčených postupech.

První taková výměna proběhla v březnu ve Francii, kam se předsedkyně skupiny Mládež v EHSV Katrīna Leitāne vydala na dvoudenní návštěvu Hospodářské, sociální a environmentální rady Francie, aby s jejími zástupci projednala názory na politiku mládeže. A co z této návštěvy vzešlo? Nové návrhy, jak záležitosti týkající se mládeže lépe prosazovat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a jak očekávání mládeže promítnout do veškeré činnosti EHSV. Zároveň šlo o ideální příležitost, jak navázat kontakty s novými partnery, kteří se stejnou problematikou zabývají v jiném členském státě. 

O své dojmy z této pracovní návštěvy a plodné diskuse se členy Hospodářské, sociální a environmentální rady Francie se Katrīna Leitāne podělila v tomto videu. 

Bližší informace o tomto výměnném programu naleznete na našich internetových stránkách. 

V případě dotazů nebo potřeby jakýchkoli dalších informací, se prosím obraťte na sekretariát oddělení pro vztahy s národními HSR a občanskou společností (EESC-ESCS-relations@eesc.europa.eu).