Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je připraven pomoci Syřanům, kteří usoudili, že se mohou bezpečně vrátit domů. Nikdo další by však neměl být nucen vrátit se do země, která je zmítána politickou nejistotou, čelí jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě a kde až 90 % obyvatel žije pod hranicí chudoby, uvedl zástupce UNHCR Jean-Nicolas Beuze.

Jean-Nicolas Beuze

Politická situace v Sýrii se po pádu prezidenta Bašára Asada rychle mění, a hlavním tématem dne se tak po celé Evropě stala otázka dalšího osudu největší skupiny uprchlíků na světě.

Stále více zemí EU pozastavuje rozhodování o žádostech Syřanů o azyl a některé z nich již avizovaly určité kroky, jako jsou charterové lety, finanční pobídky nebo bonusy pro navrátilce, aby uprchlíky přiměly k návratu domů. Jiné země údajně plánují dokonce deportaci Syřanů pobývajících na jejich území, a to bez ohledu na to, že v jaké fázi se nachází jejich azylové řízení.

Mají-li státy EU o udělení azylu náležitě rozhodnout, musí posoudit, zda je pro Syřany, kteří v současné době pobývají v Evropě, návrat do jejich země bezpečný. Vzhledem k tomu, že situace na místě se velmi rychle mění, však v současné době není možné dát na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Bezpečnostní situace v Sýrii, která se zmítá mezi nadějí na mír a usmíření a hrozbou dalšího násilí, je totiž i nadále nejistá.

Miliony syrských uprchlíků, kteří žijí mimo svou vlast, usilovně přemítají nad tím, jakým způsobem ovlivní domácí události jejich vlastní budoucnost. Sami sebe se při tom ptají: Budu v Sýrii v bezpečí? Budu mít zaručena svá práva? Některým se vyhlídka na návrat může zdát reálnější než jiným, kteří ji stále vnímají s velkými obavami.

Jaká budoucnost čeká v dnešní Sýrii příslušníky etnických či náboženských menšin, kteří mají odlišné politické názory nebo se hlásí ke komunitě LGBTQ+? Odpověď je stále nejasná.

Rozhodnutí těch, kteří svůj návrat považují za bezpečný, však musíme respektovat a případně jim musíme pomoci, aby se mohli vrátit a znovu se začlenit do svých původních komunit. Nikdo další by však podle UNHCR neměl být kvůli přetrvávající nestabilitě a politické nejistotě k návratu do této země nucen.

Nucená repatriace z Evropské unie by představovala porušení práv Syřanů jakožto uprchlíků, neboť po návratu do země by jim hrozila vážná a nenapravitelná újma.

Vzhledem k pokračujícímu ozbrojenému násilí v různých částech Sýrie a nejistotě ohledně toho, jak nové orgány zajistí potřeby obyvatelstva, a zejména zranitelných skupin, považuje řada lidí myšlenky na návrat za předčasné. A jejich názor je nutné respektovat. Členské státy EU, ale i sousední země Sýrie, které více než deset let velkoryse přijímaly většinu syrských uprchlíků, proto musí i nadále dostát svému závazku a poskytnout Syřanům na svém území ochranu.

Z 1,1 milionu osob, které byly v důsledku eskalace bojů na konci listopadu vnitřně vysídleny, se jich domů nevrátilo ještě asi 627 000, přičemž ze 75 % jde o ženy a děti.

Předčasný návrat je velmi riskantní, neboť mimo jiné roztáčí kolotoč vysídlování, a to jak v samotné Sýrii, tak i za jejími hranicemi, a v konečném důsledku tak krizi ještě zhoršuje.

Kromě tohoto hromadného vysídlení čelí Sýrie jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě. Během konfliktu byla zničena velká část syrské infrastruktury, včetně nemocnic, škol a obytných domů. Většina uprchlíků se tak nemá kam vrátit. Mnohé regiony stále trpí nedostatkem potravin, pitné vody a lékařské péče. Kvůli nedostatku základních služeb, hospodářských příležitostí a bezpečnosti je pro navrátilce obtížné zde opět vést perspektivní a důstojný život. Celých 90 % syrského obyvatelstva žije pod hranicí chudoby.

Během několika posledních týdnů výrazně stoupl počet Syřanů, kteří se dobrovolně vrátili z Libanonu, Turecka a Jordánska. Podle předběžných odhadů šlo o 125 000 osob, tj. každý den asi 7 000. Vedly je k tomu jejich osobní důvody, nicméně UNHCR je odhodlán pomoci všem, kteří se nyní rozhodnou vrátit.

Mnozí Syřané v Evropě a v sousedních zemích přemýšlejí, zda je bezpečné se vrátit, do jaké míry v zemi fungují základní služby a jak si tam budou moci opět zajistit své živobytí. Všichni však zoufale touží shledat se se svými blízkými. Řada z nich se proto chce domů zajet na krátko podívat, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak to tam vypadá. Musí mít možnost tak učinit, aniž by se obávali, že v Evropě přijdou o postavení uprchlíka. Tyto návštěvy jsou pro lidi důležité, aby mohli se znalostí věci učinit taková rozhodnutí, jež jim zajistí lepší budoucnost, včetně bezpečného a trvalého návratu.

Musíme být trpěliví a opatrní, než nastanou vhodné podmínky, aby se Syřané mohli bezpečně vrátit domů a úspěšně se začlenit do svých komunit. Mnoho Syřanů začíná uvažovat o návratu domů, a UNHCR je připraven jim pomoci. Po letech vysídlení se tak mnohým z nich skýtá dlouho očekávaná příležitost udělat za svým životem uprchlíka tlustou čáru a natrvalo se vrátit do Sýrie. A stejně jako je Evropská unie a UNHCR podporovaly po celou dobu jejich exilu, je budeme podporovat i při návratu domů a budování nové Sýrie.

Jean-Nicolas Beuze je zástupcem UNHCR při EU, v Belgii, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku a Portugalsku. V minulosti působil jako zástupce UNHCR v Iráku, Jemenu a Kanadě. Více než 27 let svého života zasvětil práci v oblasti lidských práv, udržování míru a ochrany dětí, a to jak v terénu, tak v centrále OSN.