„Je načase učinit konkrétní kroky kupředu v návaznosti na Draghiho zprávu, než se ztratí v politických kuloárech. Potřebujeme dobré stratégy a tvůrce politik, kteří budou schopni jít nad rámec této zprávy a rozvinout strategie průmyslové politiky EU,“ říká chorvatský podnikatel a vědec Stjepan Orešković.  Společně s Jörnem Fleckem, vedoucím ředitelem transatlantického analytického střediska Atlantická rada, prezentoval na veřejné mezinárodní konferenci Conclave II v Bruselu ambiciózní iniciativu „Future 500“. „Future 500“ je součástí širší platformy SEEUS Futures, kterou spravuje Atlantická rada, a jejím cílem je identifikovat a podpořit 500 evropských podniků, jež mají potenciál významně růst a mít globální dopad. Cílem je podpořit nové evropské podnikatele v celosvětové konkurenci a posílit přítomnost Evropy na mezinárodní ekonomické scéně. Stjepan Orešković nám poodhalil další informace o tomto projektu.

Můžete stručně představit hlavní myšlenku projektu „Future 500“?

Iniciativa vychází z poznatků vzešlých z důležitých zpráv o budoucnosti Evropy – zpráv, které připravili pánové Draghi, Letta a Heitor –, analyzuje je z dvojí perspektivy, vědecké a podnikatelské, a na základě toho vznáší několik kritických otázek: Kdo bude dané plány konkurenceschopnosti a nově zveřejněný Kompas konkurenceschopnosti provádět? Jaké mechanismy budou použity? Jaké náklady tím vzniknou? A jaké výnosy lze očekávat ve srovnání s výnosy amerických společností, které v nedávné době zaznamenaly vysoký růst? Projekt „Future 500“ je základním kamenem platformy SEEUS, v níž jsou zastoupeny USA, EU a jihovýchodní Evropa, a jeho cílem je zvýšit viditelnost a posílit spolupráci mezi těmito regiony. Je strategicky koncipován tak, aby řešil naléhavou potřebu Evropy rozvíjet dynamické prostředí, které pozvedne místní podniky, aby se z nich stali lídři na světové scéně. Tato iniciativa se zaměřuje na poskytování rizikového kapitálu, strategického vedení a vytváření mezinárodních sítí, přičemž staví na poznatcích expertů, jako jsou Dani Rodrik z Harvardské univerzity a Beata Jaworcik z EBRD, s cílem vypracovat průmyslové politiky 21. století, které výrazně posílí naše konkurenční postavení.

Máte již potenciální kandidáty na 500 podniků, které plánujete vybrat? Jaké jsou základní požadavky, jež musí firma splňovat, aby výběrem prošla?

Dosud sice nebyly vybrány žádné konkrétní podniky, „Future 500“ se však bude zaměřovat na subjekty s potenciálem, co se týče rozšíření a rychlého růstu. Tento proces bude otevřený a průběžný a v jeho rámci budou mít prioritu ekonomický příslib, inovace a strategický význam v daném odvětví. Budeme rovněž usilovat o navázání partnerství s mezinárodními rozvojovými bankami a investory, kteří již podporují podniky v tom, aby se staly konkurenční silou. Zaměříme se na podniky, které již demonstrují stabilní růst, inovační schopnosti a ambice rozšířit se celosvětově. Tím je zaručeno, že tyto podniky budou nejen lídry na trhu, ale také průkopníky v oblasti technologií a obchodních modelů. Budeme vycházet ze zkušeností získaných u velkých projektů, jako je Scale-Up Europe, které sdružují zakladatele, investory, vedoucí pracovníky a vědce a jejichž posláním je učinit z Evropy domov pro technologické šampiony. Tyto potenciálně vybrané podniky jsou obzvláště důležité pro kandidátské země EU – budou totiž ztělesňovat principy nové ekonomiky a sloužit jako vzor pro ambiciózní mezinárodně konkurenceschopné firmy, které se většinou nespoléhají na financování ze strany vnitrostátních daňových poplatníků.

Jak moc jste optimistický, pokud jde o potenciál Evropy v oblasti globální konkurenceschopnosti?

Pokud jde o schopnost Evropy posílit své globální konkurenční postavení a nechat panující postoje sebelítosti za sebou, je optimismus značný. Od konce roku 2022, kdy začal současný býčí trh, překonaly celkové výnosy referenčních akcií eurozóny index S&P 500, pokud nepočítáme společnost Nvidia. Evropské sociální a zdravotní systémy zajišťují, že jsou lidé déle zdraví a aktivní, a to za mnohem nižších nákladů. Tyto systémy také mají pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost našeho hospodářství v celosvětovém měřítku.

Snažíme se rezonovat se skutečným entuziasmem, který Immanuel Kant zmiňoval v souvislosti s Francouzskou revolucí. Takové myšlení může přeměnit výzvy v motivační sílu, což vede k zdánlivě nezdolnému odhodlání. Potřebujeme méně vypasených koček a štěňátek – bohatých a samolibých elit a přespříliš poslušných a neambiciózních nohsledů –, kterým poslední dvě dekády přály. Namísto toho potřebujeme více „hladových mladých mužů“ – motivovaných, ambiciózních jednotlivců, kteří jsou připraveni čelit výzvám.

Cílem iniciativy „Future 500“ je proaktivně řešit chronické problémy, na něž upozorňují zprávy o konkurenceschopnosti, jako je potřeba odvážných inovací a rozšiřování podniků. Globální postavení Evropy bude velmi silně záviset na její schopnosti integrovat pokročilé technologie, vychovávat podnikatelské talenty a zdokonalit průmyslové politiky na podporu inkluzivního růstu. Naše iniciativa se snaží vytvořit plodné prostředí pro lídry v oblasti podnikání a inovátory, a sice využitím potenciálu vzdělané pracovní síly, bohatého inovativního dědictví a tradičních i nových průmyslových odvětví, přičemž také řeší otázky, jako je roztříštěnost právních předpisů a nerovnováha na trhu.

Stručně řečeno, iniciativa „Future 500“ představuje důležitý krok v testování evropského hospodářského prostředí a tím, že podporuje podniky s vysokým potenciálem a posiluje podnikatelský ekosystém zajišťuje tomuto kontinentu pozici globálně konkurenceschopného aktéra. Nemáte šanci obstát v konkurenci, když nevíte, s kým soupeříte.

Dr. Stjepan Orešković je vědec a podnikatel. Je členem Evropské akademie věd a umění a zakladatelem společnosti Bosqar Invest. Pod jeho rodinným vedením se počet zaměstnanců společnosti Bosqar Invest během pěti let zvýšil z 300 na více než 16 000, což je ukázka impozantní strategie rozšiřování podniku, která integruje vědu, technologie, investice z penzijních a jiných fondů a podnikatelskou odvahu, což je stěžejní přístup, který prosazuje Draghiho zpráva. Tento strategický důraz měl pravděpodobně vliv na to, že Atlantická rada spustila projekt Future 500, o němž je zde řeč.