Ve srovnání s globálními protějšky, jako jsou Spojené státy, se eurozóna potýká s naléhavými výzvami: nízkou produktivitou práce, oslabením konkurenceschopnosti a zpomalením hospodářské dynamiky. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) volá po urychleném přijetí koordinované strategie, jež by tento trend zvrátila.

EHSV ve svém stanovisku Hospodářská politika eurozóny 2025 nastiňuje plán na podporu růstu spočívající v prohloubení vnitřního trhu, omezení byrokracie spojené s právními předpisy a zajištění fiskální udržitelnosti. Politiky se zároveň musejí zabývat transformačními trendy, jako jsou umělá inteligence (AI) a tlaky stárnoucí populace.

Po vnějších otřesech, jako byly pandemie COVID-19 a energetická krize, čelí eurozóna velkým hospodářským výzvám. I když již bylo vyvinuto úsilí o stabilizaci, otázky, jako je domácí nejistota, demografické změny a rostoucí fiskální tlaky, vyžadují odvážné reformy.

EHSV navrhuje uplatnit v zájmu zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti přístup spočívající ve třech krocích: prohloubení vnitřního trhu, koordinaci průmyslové politiky a omezení byrokracie. Zásadní význam má fiskální udržitelnost, která vyžaduje vyvážený rámec, intenzivnější unijní spolupráci a úsilí zaměřené na využití nevyužitých příjmů. Slabým místem zůstávají investice. V tomto ohledu je zapotřebí rozšířený rizikový kapitál a politiky, jež přejí inovacím.

Klíčová je rovněž odolnost trhu práce, pro jejíž zajištění je nutná flexibilita, spravedlivé mzdy, reformy sociálního zabezpečení a rozvoj dovedností spojených s umělou inteligencí. EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy sdílely odpovědnost, a prosazuje posílenou koordinaci politik. Díky rozhodným opatřením a strategickým investicím může eurozóna vybudovat odolné, konkurenceschopné a udržitelné hospodářství pro budoucnost. (tk)